close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Informace o plemeni...

Anglický špringr španěl info

13. prosince 2009 v 18:37 | Ewuléé

Anglický špringr španěl


  • původ plemene: Velká Británie
  • hmotnost v dospělosti: 22.00-24.00 kg
  • výška v kohoutku: 51 cm
  • nutná péče o srst: alespoň dvakrát týdně
  • délka srsti: střední
  • povahové vlastnosti: přátelský, poslušný, oddaný, odvážný
  • vztah k ostatním zvířatům: přátelský
  • vztah k dětem: přátelský
  • vhodné prostředí: cetrum města / periferie / venkov
Jeden z nejstarších druhů kokršpanělů, jenž pravděpodobně pochází z venkovských kokršpanělů mimo Clumbery. Jsou zachovány velmi staré záznamy, svědectví a odkazy o chovu rodiny Boughey z Aqualate, která na rozbřesku 19. století vyšlechtila svůj vlastní druh, o čemž učinili i četné záznamy o rodokmenech v knize plemen. Novější generace byly velmi úspěšné při psích loveckých soutěžích a jejich linie lze dohledat mezi předky mnohých psů dneška.

Kopíruj s klikačkou!!

Anglický setr

13. prosince 2009 v 18:36 | Ewuléé

Anglický setr


  • původ plemene: Velká Británie
  • hmotnost v dospělosti: 25.00-30.00 kg
  • výška v kohoutku: 61-68 cm
  • nutná péče o srst: pravidelná
  • délka srsti: dlouhá
  • povahové vlastnosti: laskavý, přátelský, klidný
  • vztah k ostatním zvířatům: nadstandardní
  • vztah k dětem: nadstandardní
  • vhodné prostředí: cetrum města / periferie / venkov
Anglický setr jako stavěcí pes má výborný čich, hbitě vyhledává, má hodně vůle k aportování a radost z vody. Pochází od španělských perdigueros (pointer) a dlouhosrstých španělů a v Anglii se šlechtí již dlouho. Dobu přísného výběru založil kolem roku 1825 Sir Edward Laverack, jehož kritériem byl kromě vzhledu především výkon. Název setr pochází ze zvláštnosti téměř si sednout při vyslídění lovné zvěře (angl. set - sednout).

Anglický kokršpaněl info

13. prosince 2009 v 18:35 | Ewuléé

Anglický kokršpaněl


  • původ plemene: Velká Británie
  • hmotnost v dospělosti: 12.50-14.50 kg
  • výška v kohoutku: 38-41 cm
  • nutná péče o srst: alespoň dvakrát týdně
  • délka srsti: střední
  • povahové vlastnosti: laskavý, chytrý, něžný
  • vztah k ostatním zvířatům: přátelský
  • vztah k dětem: nadstandardní
  • vhodné prostředí: cetrum města / periferie / venkov
Veselý Kokršpaněl je velmi oblíbeným psím mazlíčkem a společníkem fanoušků venkovského života. Původně byl vyšlechtěn ve Walesu, kde byl cvičen k "větrání" či "vyhánění" tetřevů ukrývajících se v živých plotech. Jeho rasová rozmanitost se postupně rozšiřovala a byl shledán vhodným pro mnohé činnosti v různých podmínkách, jakož i schopným plavcem.

Americký kokršpaněl info

13. prosince 2009 v 18:31 | Ewuléé

Americký kokršpaněl


  • původ plemene: USA
  • hmotnost v dospělosti: 7.00-8.00 kg
  • výška v kohoutku: 35-39 cm
  • nutná péče o srst: pravidelná
  • délka srsti: dlouhá
  • povahové vlastnosti: pevný charakter, veselý, laskavý
  • vztah k ostatním zvířatům: dobrý
  • vztah k dětem: přátelský
  • vhodné prostředí: cetrum města / periferie / venkov
Kolem 1880, kdy byli v Anglii ještě kokři a špringršpanělé zařazeni ve stejné skupině, byl v Americe na prvních výstavách k vidění výhradně anglický španěl. Zatímco v jejich vlasti vedla k oddělení kokršpanělů a špringršpanělů jejich velikost, měl vývoj v Americe jiný průběh. Tam bylo vedle kokrů stále častěji vidět o něco menší španěly. Roku 1943 uznal Americal Kennel Club založený 1935 amerického kokršpaněla jako samostatnou rasu.

www.pedeigree.cz

Aljašský malamut info

13. prosince 2009 v 17:18 | Ewuléé

Aljašský malamut


  • původ plemene: Aljaška
  • hmotnost v dospělosti: 34.00-38.00 kg
  • výška v kohoutku: 58-63 cm
  • nutná péče o srst: pravidelná
  • délka srsti: dlouhá
  • povahové vlastnosti: společenský, věrný, odolný, spolehlivý, extrémně pracovitý
  • vztah k ostatním zvířatům: přátelský
  • vztah k dětem: nadstandardní
  • vhodné prostředí: periferie / venkov
Když sibiřské kmeny osídlily nejprve Aljašku a později Grónsko a Kanadu, přivedly s sebou předchůdce dnešních tažných psů, kteří se v nových životních podmínkách dále samostatně vyvíjeli. "Mahlamuti" byli jeden z kmenů, jejichž předci byli mezi přistěhovalci a usídlili se v severozápadní části Aljašky. Psi, chovaní v tomto ústraní, měli v té době jen jeden standard: způsobilost k tahu, hlídání a lovu, odolnost vůči nepříjemnému počasí. Mahlamuti byli jako lovci a rybáři odkázaní na své tažné psy, kteří byli jejich cennými pomocníky. Když Aljašku a Kanadu osídlili Evropané, používali i oni psy k překonání svých problémů při transportu. S přechodem ke sportovnímu využití jako běžecký pes, se po konci pionýrské doby chov aljašských malamutů ohrožený zánikem dočkal nového rozkvětu. Jeho vynikající vlastnosti tažného psa mu umožňují ještě dnes držet množství rekordů na dlouhých trasách. Ke sprintu se vzhledem ke své atletické stavbě těla příliš nehodí, je ale schopen táhnout velké zátěže na dlouhých trasách.

www.pedigree.cz

Akita inu info

13. prosince 2009 v 17:15 | Ewuléé

Akitainu


  • původ plemene: Japonsko
  • hmotnost v dospělosti: 35.00-50.00 kg
  • výška v kohoutku: 58-70 cm
  • nutná péče o srst: pravidelná
  • délka srsti: střední
  • povahové vlastnosti: zdrženlivý, hrdý, nezávislý, lehce cvičitelný
  • vztah k ostatním zvířatům: dobrý
  • vztah k dětem: dobrý
  • vhodné prostředí: cetrum města / periferie / venkov
Akita inu je největší z japonských psů. Nálezy kostí, reliéfy a primitivní hliněně sošky, částečně starší než 4000 let ukazují na ranou populaci psů na japonských ostrovech a všechny znázorňují zvířata podobná špicům: kvadratická stavba, tlama špice, malé vztyčené uši a zahnutý ocas. Teprve kolem roku 400 n. l. přišli do Japonska s obchodníky z Asie velcí, těžcí psi s visícíma ušima a dlouhým ocasem a až později psi podobní teriérům. Když v 16. století následovaly z Evropy a z asijského prostoru první dogy, chrti a malí čínští psi, založili Japonci první rodovou knihu psů Kezuke-cho, v níž jsou psi vedeni odděleně podle národních a dovezených ras, názvů, původu, barvy, velikosti a zvláštních znaků. Japonské rasy špiců se tak staly psy s nejstarším dokazatelným rodokmenem. Psi akita inu byli původně chováni pro psí souboje a později se používali při lovu. Američtí vojenští příslušníci si po druhé světové válce odvezli mnoho psů akita domů. V USA se potom akita inu začali vyvíjet zcela samostatně. Vznikli psi, kteří se v mnoha podstatných bodech standardu lišili od původní rasy: velikostí, barvou, typem srsti, atd. V roce 1999 přihlédla FCU k tomuto vývoji a rasu rozdělila na akita inu a velký japonský pes; druhá rasa se dostala do FCI-skupiny 2.

www.pedigree.cz

Irský vlkodav info

13. prosince 2009 v 17:10 | Ewuléé

Irský vlkodav


  • původ plemene: Irsko
  • hmotnost v dospělosti: 55.00- kg
  • výška v kohoutku: 71-79 cm
  • nutná péče o srst: pravidelná
  • délka srsti: střední
  • povahové vlastnosti: klidný, věrný, sebevědomý
  • vztah k ostatním zvířatům: přátelský
  • vztah k dětem: přátelský
  • vhodné prostředí: cetrum města / periferie / venkov
V zemi svého původu to byl zejména lov vlků, jelenů, divokých kanců a losů, co bylo úkolem Irského vlkodava. Je prastarým plemenem, o němž se dochovaly významné zprávy v souvislosti rozličnými králi a jinými urozenými jedinci. Často bývali darováni vysoce postaveným úředníkům a jako symbol či statut výjimečnosti byli vysoce ceněni. Když z Irska na počátku 19. století zmizeli vlci, toto plemeno se téměř vytratilo. Vděčíme Skotskému Kapitánovi George Grahamovi za jeho záslužné rozhodnutí pro metodu vzdáleného křížení posledních nekolika málo zbývajících Vlkodavů se Skotským Deerhhoundem a Německou dogou, díky kterému pro nás tohoto nádherného psa zachránil.

Irský setr info

13. prosince 2009 v 17:09 | Ewuléé

Irský setr


  • původ plemene: Velká Británie
  • hmotnost v dospělosti: 27.00-32.00 kg
  • výška v kohoutku: 55-67 cm
  • nutná péče o srst: denně
  • délka srsti: krátká
  • povahové vlastnosti: svérázný, osobitý, laskavý
  • vztah k ostatním zvířatům: dobrý
  • vztah k dětem: přátelský
  • vhodné prostředí: cetrum města / periferie / venkov
Jak již říká jeho název, pochází tento temperamentní setr z Irska, kde byli domácí pointeři kříženi s dovezenými červenobílými křepeláky z Francie. Ještě na výstavě roku 1874 v Dublinu bylo možné obdivovat červená a červenobílá zvířata posuzovaná odděleně ve dvou třídách. Z módních důvodů byl potom původní masivnější irský červený setr zjemněn a chován pouze s mahagonově červenou srstí. Je to vášnivý stavěč s dobrých čichem, rychlostí, vytrvalostí a bezvadným stavěním, který i dobře aportuje.

Breťanský ohař

27. listopadu 2009 v 15:38 | Ewuléé
  • Původ Francie, velikost 46 až 51 cm, zbarvení bílé a oranžové, bílé a kaštanově hnědé, bílé a černé, tří barevné nebo grošované některou z uvedených barev.

  • Tento nejoblíbenější z francouzských ohařů má středně dlouhou, zaoblenou hlavu s výrazným stopem, tmavě jantarové oči, vysoko nasazené kratší uši, dobře vyznačený kohoutek krátký hřbet, cca 10 cm dlouhý ocas a velmi svalnaté, osrstěné končetiny. Srst je jemná, spíše hladká nebo jen lehce zvlněná.
  • Mezi předky tohoto loveckého psa najdeme mimo jiných anglických ohařů i anglického setra. Je v zemi původu nejznámější a nejrozšířenější. Je malý, inteligentní a elegantní, ale hlavně jeho pracovní schopnosti a vlohy jsou opravdu široké. Říká se o něm, že je souborem maxima kvality při minimálních rozměrech.
  • Tento postavou kvadratický pes je velmi živý, bystrý a pozorný, má vynikající nos, velké vlohy pro přinášení, potřebnou rychlost, přizpůsobivost a ovladatelnost. Je značně všestranný. Hledá, vystavuje, přináší, pracuje ve vodě, slídí v lese, je ostrý na škodnou, hlasitý na stopě, skvělý na barvě.
  • Na rozdíl od jiných ohařů je však značně závislý na pánovi, kterému s lásku plní všechna přání a bez potíží obstojí i jako milý a příjemný společník. O jeho srst je třeba pečovat kartáčováním.
ra 17:38| Týna - mkvl | Psí plemena Původ Francie, velikost 46 až 51 cm, zbarvení bílé a oranžové, bílé a kaštanově hnědé, bílé a černé, tří barevné nebo grošované některou z uvedených barev. Tento nejoblíbenější z francouzských ohařů má středně dlouhou, zaoblenou hlavu s výrazným stopem, tmavě jantarové oči, vysoko nasazené kratší uši, dobře vyznačený kohoutek krátký hřbet, cca 10 cm dlouhý ocas a velmi svalnaté, osrstěné končetiny. Srst je jemná, spíše hladká nebo jen lehce zvlněná. Mezi předky tohoto loveckého psa najdeme mimo jiných anglických ohařů i anglického setra. Je v zemi původu nejznámější a nejrozšířenější. Je malý, inteligentní a elegantní, ale hlavně jeho pracovní schopnosti a vlohy jsou opravdu široké. Říká se o něm, že je souborem maxima kvality při minimálních rozměrech. Tento postavou kvadratický pes je velmi živý, bystrý a pozorný, má vynikající nos, velké vlohy pro přinášení, potřebnou rychlost, přizpůsobivost a ovladatelnost. Je značně všestranný. Hledá, vystavuje, přináší, pracuje ve vodě, slídí v lese, je ostrý na škodnou, hlasitý na stopě, skvělý na barvě. Na rozdíl od jiných ohařů je však značně závislý na pánovi, kterému s lásku plní všechna přání a bez potíží obstojí i jako milý a příjemný společník. O jeho srst je třeba pečovat kartáčováním.

Slovenský čuvač

27. listopadu 2009 v 15:36 | Ewuléé
  • Původ Československo, velikost 59 až 70 cm, zbarvení čistě bílé.
  • Tento silný pes má lebku podlouhlého tvaru, mělký stop, oválné tmavohnědé oči, vysoko nasazené, kratší uši ve tvaru "V", zavěšené, rovný hřbet, mírně klenutá bedra, silnou, lehce spáditou záď, níže nasazený, rovný ocas, dolů nesený, končetiny dosti vysoké, rovné, dobře úhledné. Srst dlouhá, bohatá, přilehlá.
  • Ovčáčtí psi bílé barvy byli vždy pastevci velmi ceněni, neboť si je nikdo nemohl splést se šelmou. Slovenský čuvač je národní plemeno, nejvíce si podobné s maďarským kuvaszem. Byli vždy používáni ke střežení osad před divokou zvěří.
  • Slovenský čuvač je mimo své původní poslání používán i jako pes společenský, pracovní, strážní i hlídací. Je to silný, bystrý, živý a temperamentní pes, neohrožený a statečný. Má velkou chuť k práci, je pohyblivý a samostatný v rozhodování. Je učenlivý, klidný, při důsledném vedení dobře ovladatelný. Svému pánovi i rodině je oddaný, výborný hlídač, k cizím je nedůvěřivý. Čuvač je pes odolný a otužilý, lépe mu svědčí pobyt celoročně venku. Hodí se pro majitele, který mu může dopřát nějakou činnost, ať už je to zaměstnání pracovní či sportovní. Jeho srst vyžaduje pravidelnou péči pročesáváním.
    zdroj:mkvl.blog.cz

šiperka

27. listopadu 2009 v 15:34 | Ewuléé
  • Původ Belgie, hmotnost od 3 do 5 kg a od 5 do 8 kg, zbarvení zcela černé.
  • Tento drobný psík má trochu liščí hlavu, širší v čele, stop málo vyznačený, oči tmavě hnědé, uši vysoko nasazené, trojúhelníkovité, malé a vztyčené, hřbet rovný, bedra široká, bez ocasu, končetiny zcela rovné jemných kostí. Srst je bohatá, tvrdá, nepříliš dlouhá, kolem krku srst vytváří hřívu.
  • Původ šiperky je trochu nejasný. Jedna teorie jí zařazuje mezi psy špicovité, jiná předpokládá, že jejími předky jsou malí ovčáčtí psi. První zmínky o malém bezocasém psovi jsou k dispozici již z 15. století. Šiperka byla velmi oblíbená u námořníků na vlámských kanálech, kde lodníkům dělala nejen společnost, ale i hubila drobné hlodavce. Jednu dobu byla i maskotem ševců, později postoupila v oblibě až na královský dvůr.
  • Šiperka je malý, velmi živý a temperamentní pes, neúnavný, plný pohybu, pozornosti a energie. Je výborným hlídačem. Dnes je hlavně psem společenským, otužilým, skladným a nenáročným. Je trochu zvědavá, u všeho chce být, je trochu hlučnější. Vejde se i do malého bytu a hodí se pro ty majitele - i začátečníky - kteří mají rádi veselé a živé psy. Na údržbu srsti je zcela nenáročná.

Vendeeský hrubosrstý baset

27. listopadu 2009 v 15:31 | Ewuléé
KLASIFIKACE FCI:
skupina VI.-honiči,barváři a příbuzná plemena, sekce 1.3 malí honiči se zkouškou z výkonu.

CELKOVÝ VZHLED:
malý,neposedný,energický pes,lehce podlouhlého rámce.Prut pyšně nesený. Tvrdá,ne příliš dlouhá srst. Výrazná hlava,uši dobře svinuté, s dlouhou srstí, nasazené pod linií očí,ne příliš dlouhé.

POVAHA:
Naprostá lovecká vášeň,je smělý a miluje porosty a houštiny. Poslušný,ale svéhlavý a naprosto vášnivý.

HLAVA
Krajina lebeční:Lebka lehce klenutá, trochu protáhlá, ne příliš široká, pod očima zřetelně propadlá. Týlní hrbolek dobře vyvinutý. Výrazný stop.
Krajina obličejová:Nos dobře vyvinutý a vystupující,nosní otvory dobře otevřené, černý,s výjimkou bílo-oranžové zbarvené srsti,kdy se hnědý nos toleruje. Morda mnohem kratší než u velkého vendénského hrubosrstého baseta, ale přesto poněkud protáhlá a na konci kvadratická,nosní hřbet rovný. Pysky pokryty zřetelným vousem.Zuby nůžkový skus.Oči velké,inteligentního výrazu,bez viditelného bělma.Červené spojivky nesmí být viditelné. Srst,která vyčnívá dopředu před horní víčko nesmí oko překrývat. Oči musí mít tmavou barvu.Uši jemné,úzké a tenké,pokryté dlouhou srstí, zakončené lehce oválně,dovnitř stočené a nedosahující zcela špičky nosu a nasazené pod linií očí.

KRK :
dlouhý a silný,dobře osvalený a nasazený,bez volné kůže. Hlava je nesena pyšně.

TĚLO:
Hřbet rovný,pevný.Bedra osvalená.Záď dobře osvalená,dosti široká. Hrudník ne příliš široký,směrem do hloubky dobře vyvinutý až k výšce loktů, žebra mírně klenutá.

OCAS:
Vysoko nasazený.U kořene silný a zúžující se ke špičce,spíše krátký, nesený ve tvaru šavle.

KONČETINY:
Přední končetiny: Ramena suchá,šikmá,dobře k tělu přiléhající. Předloktí dobře vyvinuté.Klouby zápěstí velmi málo výrazné.
Zadní končetiny: Stehna svalnatá,málo zaoblená. Patní klouby široké lehce zaúhlené,nikdy úplně rovné.Tlapky ne příliš silné,tvrdé polštářky,prsty těsně sevřené.Silné drápy.Dobrá pigmentace prstních polštářků a drápů je žádoucí.

CHŮZE A POHYB:
velmi volný a plynulý

KŮŽE:
poněkud silná, u tříbarevných psů často mramorovaná.Bez laloku..
Osrstění: Srst tvrdá,ale ne příliš dlouhá. Nikdy ne hedvábná nebo vlnitá.
Zbarvení: černá s bílou (černobílý strakoš), černá s plavými odznaky (černo-červený), černá s pískovými odznaky, plavá s bílou (bílooranžový strakoš), plavá s černým pláštěm a bílou (tricolor), plavá s černou, písková s černou a bílou strakou, písková s černou.
Tradiční znaky: zaječí,vlčí, jezevčí nebo barva divočáka.

VELIKOST:
od 34 do 38 cm s odchylkou +-1 cm. Hmotnost cca 14-18 kg

VADY:
Každá odchylka od uvedených bodů by měla být považována za vadu. Vyhodnocení její závažnosti by mělo být úměrné stupni této odchylky. Hlava: příliš krátká,příliš plochá lebka,skvrnitě pigmentovaný nebo zcela nepigmentovaný nos,pysky nebo víčka,krátká morda,světlé oko, vysoko nasazené, dlouhé, nedostatečně svinuté nebo nedostatečně osrstěné ucho.
Tělo: příliš protáhlé ,nebo příliš krátké , neharmonická tělesná stavba, nedostatečně pevný hřbet, sražená záď. Přetočený ocas.
Končetiny: nedostatečná síla kostí,nedostatečné zaúhlení,prošlápnuté tlapky. Osrstění:nedostatečně husté,jemné.
Povaha:bázlivost

DISKVALIFIKUJÍCÍ VADY:
nedostatek typu, předkus nebo podkus, březové oko, rozdílná barva očí, oblast hrudní kosti nedostatečně prostorná,ve směru dolů se zúžující žebra. Zatočený ocas. Křivé končetiny. Vlnitá srst. Jednobarevně černá či bílá srst, viditelná depigmentace, nestandartní velikost. Vady,které vedou ke znatelným překážkám. Anatomické znetvoření. Bojácnost,agresivita.
CHARAKTERISTKA
Lovecký pes (smečkový pes pro nadhánění zvěře), vhodný do rodiny.
VÝŠKA
Kohoutková výška malého vendéeského hrubosrstého baseta je 34 až 38 cm. Kohoutková výška velkého vendéeského hrubosrstého baseta je 38 až 42 cm.
SRST
Srst je drsná, nepříliš dlouhá, poněkud otevřená, bez kudrlin. Tito psi jsou jednobarevní (zaječí šeď, bílá nebo šedá) , dvojbarevní (bílá s šedými, červenými, oranžovými nebo černými skvrnami) nebo trojbarevní (bílo- černo -červená, bílo zaječí s červenou, bílo - šedo -červená). Jedobarevné bledě červené zbarvení je nežádoucí.
PÉČE
Srst tohoto psa musíte pravidelně česat a kartáčovat. Uši a především zvukovod udržujte čisté. Příliš dlouhé drápy můžete připilovat, přebytečné chlupy mezi polštářky na tlapkách zastřihávejte, aby se předešlo zplstnatění, a aby zde psovi nezůstávaly trny apod. Přibližně jednou do roka dejte srst psovi ručně vyškubat, aby se z ní odstranily odumřelé a uvolněné chlupy. Pokud se se svým basetem chcete účastnit výstav, můžete nechat jeho krk lépe vyniknout tím, že z něj odstraníte více srsti. Podle standardu má mít malý vendéeský baset malé uši a krátký ocas. Při přípravě na výstavu se tyto partie zdůrazňují tím, že se zde zastřihne přebytečná srst.
POVAHA
Čilý, živý, společenský, milý, citlivý, šikovný, trošičku svéhlavý, pohyblivý, nekomplikovaný.
VÝCHOVA
Toto plemeno je poněkud svéhlavé povahy, což znamená, že si nesmíte dělat naděje na perfektně poslušného psa. Se správným přístupem a velkou dávkou trpělivosti jej však můžete lecčemu naučit.
SPOLEČENSKÁ CHARAKTERISTIKA
Ostatní psy i domácí zvířata, ale i děti i návštěvy bez problémů akceptuje, řídě se podle pravidla "čím více duší, tím více zábavy".
POHYB
Protože tito baseti potřebují poměrně mnoho pohybu, musíte je pravidelně brát s sebou na dlouhé procházky. Ve Francii se chovají převážně ve smečkách za účelem lovu. Velký vendéeský hrubosrstý baset se používá při lovu na zajíce a srnce, malý baset se používá při lovu na králíky. Tito psi se zpravidla dobře přizpůsobí, pokud je chcete chovat jako domácí psy.

Hovavard

27. listopadu 2009 v 15:30 | Ewuléé

HOVAWART

02.03.2007
ZEMĚ PŮVODU: Německo

POUŽITÍ: pracovní pes

KLASIFIKACE: skupina 2 pinči a knírači, molosoidi a bernští salašničtí psi - sekce 2.2 molosoidi, horští psi - s pracovní zkouškou.

DŮLEŽITÉ POMĚRY MÍR: délka těla činí přibližně 110 - 115 % kohoutkové výšky

CHOVÁNÍ A POVAHA: Hovawart je uznávaným psem k všestrannému použití. Založením je to vyrovnaný a dobromyslný pes. Má dobré obranářské valstnosti i bojovnost, je sebejistý a dobře zatížitelný. Má střední temperament a velmi dobrý čich. Jeho harmonické tělesné proporce a zcela ojedinělá vazba na rodinu, ve které žije jsou předpokladem jeho využití jako vynikajícího doprovodného, hlídacího, obranařského, ale i záchranářského a stopovacího psa.

HLAVA

Hovawart Silná hlava má široké klenuté čelo. Nosní hřbet je rovný a probíhá paralelně s s imaginární linií, prodlužující horní část lebky. Morda a lebka (část hlavy mezi týlním hrbolem a stopem) jsou přibližně stejně dlouhé.
Stop je dobře zřetelný.
Morda je silná a při pohledu ze strany i shora mírně zužuje.
Nos má dobře vyvinuty nosní otvory. U černých psů a černých se znaky je pigmentace černá, pigmentace u plavých je černá - proměnlivý nos je však přípustný. (Proměnlivý nos znamená, že rozhodčí může pokládat nos za černý neboť zjištěné zesvětlení může považovat za jev přechodný, podmíněný momentálními vnitřními, ale i vnějšími vlivy - pozn.překladatele).
Pysky dobře přiléhají a jsou tmavě pigmentované.
Skus je úplný, silný, nůžkový (42 zubů). Silné zuby stojí svisle v čelistech. Klešťový skus je přípustný.
Oči jsou oválné. Nesmí ani příliš vystupovat, ani být hluboko uloženy. Barva je tmavě až středně hnědá. Oční víčka těsně přiléhají.
Uši jsou trojúhelníkové převislé se zakulacenými špičkami volně přiléhají. Jsou posazeny vysoko a daleko od sebe, čímž opticky rozšiřují vrchní část hlavy a dosahují svojí délkou až ke koutkům pysků. Přední okraj leží přibližně uprostřed mezi okem a týlním hrbolem. V klidu přiléhají ploše, při pozornosti mohou být namířeny poněkud dopředu.

KRK: Silný krk je středně dlouhý, kůže na hrdle těsně přiléhá.

TĚLO

HovawartHřbet je rovný a pevný.
Bedra jsou silná a poněkud delší než záď.
Záď je mírně spáditá, středně dlouhá.
Hruď je široká, hluboká a mohutná.
Ocas je bohatě osrstěný a sahá pod hlezna, ne však až k zemi. Podle nálady psa je nesen nad hřbetem a nebo volně svěšený.

KONČETINY

Hrudní končetiny jsou silné a při pohledu zepředu i zestrany jsou rovné a svisle postavené.
Lopatky jsou velmi dobře osvalené, dlouhé a šikmo uložené.
Rameno je dlouhé a těsně přiléhá k tělu.
Lokty přiléhají k hrudnímu koši.
Zápěstní (spěnkový) kloub je silný. Nadprstí je poněkud šikmo postavené.

Pánevní končetiny jsou silné a při pohledu zezadu svisle a rovnoběžně postaveny. Jsou dobře zaúhlené a velmi dobře osvalené.
Hlezna jsou velmi silná a hluboká.
Tlapy jsou kruhové, silné a kompaktní.
Prsty jsou klenuté a těsně přiléhající. Pokud se vyskytnou paspárky, je nutno je odstranit.
Drápy jsou u černých a černých se znaky černé, u plavých psů mohou být méně pigmentovány.

hovawartPOHYB: Při všech druzích pohybu, jak při pohledu zepředu, tak i zezadu je pohyb přímočarý a prostorný. Vydatný klus vychází při správném posunu ze zadních končetin.

KŮŽE: Celkově dobře přiléhá. U černých a černých se znaky má tmavomodré zbarvení, u plavých je většinou růžová.

SRST: nápadně krásná dlouhá srst je lehce zvlněná, přiléhavá a uzavřená s menším podílem podsady. Je delší na hrudi, na břichu, na zadních stranách končetin a na ocasu. Na hlavě a na přední straně končetin je srst krátká. Barva - hovawart se vyskytuje ve třech barevných variantách - černá se znaky, černá a plavá
černá se znaky: srst je černá a lesklá, barva znaků je středně plavá. Na hlavě začínají znaky pod nosním hřbetem a dosahují kolem koutků úst až k hrdlu. Body nad očima jsou zřetelně viditelné. Znak na hrudi sestává ze dvou vedle sebe ležících skvrn, které mohou být spojené. Na předních končetinách dosahují znaky při pohledu ze strany od prstů zhruba až k nadprstí a vybíhají dozadu, do výše trupu. Na zadních končetinách dosahují znaky téměř až k srsti na břiše. Při pohledu ze strany jsou znaky nad hlezny patrné jen jako úzký proužek. Znak se vyskytuje také pod kořenem ocasu. Na všech partiích těla jsou znaky jasně ohraničené. Ojedinělá malá bílá skvrna na hrudi, stejně tak jako jednotlivé bílé chlupy na prstech a na konci ocasu jsou přípustné. Pigmentace na víčkách, nose, pyscích a polštářcích je černá.
černá: srst je černá a lesklá. Ojedinělá malá bílá skvrna na hrudi, stejně tak jako jednotlivé bílé chlupy na prstech a na konci ocasu jsou přípustné.Pigmentace na víčkách, nose, pyscích a polštářcích je černá.
plavá: středně plavá, lesklá zesvětluje směrem ke končetinám a k břichu. Ojedinělá malá bílá skvrna na hrudi, stejně tak jako jednotlivé bílé chlupy na prstech a na konci ocasu jsou přípustné. Pigmentace na víčkách, nose, pyscích a polštářcích je tmavá až černá.

VELIKOST: kohoutková výška: pes 63 - 70 cm, fena 58 - 65 cm.

VADY: Všechny odchylky od standardního popisu jsou vady. Jejich hodnocení by mělo být odvislé od závažnosti odchylky.
Diskvalifikující vady:
Celkový vzhled:
- hovawarti, kteří fenotypově neodpovídají plemenu
- feny se silně samčím nebo psi se silně samičím výrazem
Proporce:
- značné odchylky od proporcí uváděných ve standardu
Chování a charakter:
- agresivita, reakce na střelbu (bázlivost) nebo letargie
hovawart Hlava:
- chybějící stop
- modré nebo břízové oči (nestejně barevná duhovka, skvrny)
- vzpřímené, klopené, růžičkovité nebo silně odstávající uši
- předkus, podkus nebo křížový skus
- chybí-li více než 2 P1 nebo jiný zub s výjimkou obou M3
Krk:
- výrazně volná kůže na hrdle nebo tzv. lalok
Tělo:
- silně pronesený nebo kapří hřbet
- příliš úzký nebo válcovitý hrudník
- anomálie ocasu, příliš krátký nebo trvale zatočený ocas
Končetiny:
- silné přestavění zádi
Srst:
- zcela zkadeřená srst (uzavřené lokny)
- barvy jiné než ve standardu - např. modrošedá, vlčí zbarvení, hnědá, šedá, bílá, strakatá, plavá se sazovitým nádechem
- černí se znaky: šedé nebo hnědé skvrny mimo znaky dle standardu, převažující podsada jiné než černé barvy, převažující šedá a bělavá barva ve znacích
- černí: šedé nebo hnědé skvrny, převažující podsada jiné než černé barvy
- plaví: jednotlivé bílé chlupy na hřbetě nosu nevedou k vyloučení z chovu, pouze červenoplavá barva bez zesvětlení, běloplavá barva a to i na uších, zřetelně bílé znaky nad úroveň tolerace standardem, tmavé skvrny, maska
Velikost:
- výška menší než spodní hranice, výška větší o více jak 3 cm nad horní hranici

Poznámka: Psi musí mít dvě průkazně normálně vyvinutá varlata, která se zcela nacházejí v šourku.

Baset+fotky(vtipné=D)

27. listopadu 2009 v 15:29 | Ewuléé
Basset
Málokdo by v tomto flegmatickém,pomalu se pohybujícím tvorovi s výrazem smutného klauna hledal lovecké plemeno.A přece tomu tak je.Anglický baset patří dokonce dokonce do skupiny honičů,proslulé velmi silnými a jen těžko zvladatelnými loveckými instinkty.Ovšem angličtí chovatelé na jeho vzhledu zapracovali natolik,že z dávného svéřepého honiče zůstalo jen málo.Krátké silné nožičky a příliš těžké tělo davají basetovi malou šanci k uplatnění původních honičských vloh.Ty však v něm kdesi přece jen dřímají,a když je v lese zaujme nějaká mimořádně voňová stopa,jsou i dnes schopny probudit se k životu.Původně vypadali baseti docela jinak.Byli to sice krátkonozí,ale štíhlí a ryclí psi,kteří se osvědčovali hlavně při lovu v neprostupných houštinách.Svým pověstným melodickým štěkotem smečka ukazovala lovcům,kterým směrem se mají vydat.Pak však v nich kdosi rozpoznal možný komerčný potenciál a rozhodl se vytvořit nového baseta,který by se líbil co nejvíce lidem.Spousta volné kůže dnes basetovi propůjčuje typický smutný výraz,ale také způsobuje problémy s očními víčky.Končetiny jsou tak krátké,že některým jedincům znemožňují přirozený pohyb.Ve výčtu zdravotních problémů bychom mohli pokračovat.Je to velká škoda,protože jako ovečka mírný,kamarádský a trpělivý baset dokáže být skvělým rodinným psem.Sice tvrdohlavým a nepříliš ochotným poslouchat,ale to mu většina majitelů ráda odpustí.I to,že býva trochu ufuněný a nešetří slinami.Takže nic pro pořádkumilovné hospodyňky !!
Velikost: kohoutková výška psů i fen 35-38 cm.
Hmotnost: 20-30 kg.
Typ srsti: hladká,tvrdá,hustá.
Zbarvení: většinou trojbarevné (trikolorní) bíločervenočerné,též dvojbarevné (bikolorní),černé s pálením.
Pro koho se hodí: pro tolerantní,nepříliš sportovně založené lidi se smyslem pro humor.
Výskyt v ČR: poměrně běžný.
Moje hodnocení: Kdo by to byl řekl,že baset patří do skupiny loveckých plemen.Ano je to tak.Baset však dnes bývá většinou jen rodinným psem a určitě mu odpustíte když vám někdy zaslintá pohovku.

Puli

27. listopadu 2009 v 15:27 | Ewuléé

Puli

Maďaři o svém národním pokladu říkají: " Puli není pes. Puli je Puli." Pokud si jednou pořídíte puliho, musíte počítat s tím, že se procházky neobejdou bez zvědavých pohledů kolemjdoucích a neustálých dotazů týkajících se srsti tohoto krásného vznešeného zvířete.
Historie
Jde o maďarské plemeno honáckých psů asijského původu. Jeho původní předci přišli do karpatské kotliny se vší pravděpodobností spolu s kočovnými kmeny starých Maďarských kmenů žijících z chovu dobytka. Za zachování puli lze poděkovat těžkému životnímu stylu v pusztě, který vyžadoval pilnost, vynalézavost a vrozenou inteligenci. Spalující horko, krutá zima, nelítostná tvrdá honácká práce, to všechno vyšlechtilo plemeno otužilé, nenáročné a výjimečně odolné.
Vzhled
Puli je středně velký pes. Psi dosahují ideální kohoutkové výšky 41- 43 cm, feny 38 - 40 cm. Hmotnost psů je 13 - 15 kg, u fen 10 - 13 kg. Stavba těla je kvadratická - délka těla odpovídá kohoutkové výšce. Tělo by mělo být dobře osvalené, což lze bez důkladného ohmatání jen těžko posoudit. Celé tělo totiž pokrývá bohatá srst v dospělosti dosahující až k zemi, která vytváří silnější stuhy nebo úzké provázky. Srst překrývá pulimu i oči, přesto však velice dobře vidí. Hustá srst chrání svého nositele před výkyvy počasí. Působí jako jakási termoregulační vrstva - v zimě chrání před mrazem, v létě před žárem slunce. Ocas je nesen stočený na zádi dopředu. Nejčastěji je vidět v barvě černé, která může mít lehký rezavý nebo šedý nádech. Vzácněji se setkáme i s bílým puli nebo plavým puli s výraznou černou maskou.
Při posuzování jsou tituly zadávány zvlášť pro variantu bílou a ostatní barvy.
Povaha a využití
Majitelé pulíků nikdy nezažijí nudu. Tento pes je velice temperamentní, živý a činorodý. Musí být neustále zaměstnáván hrou nebo prací, jinak vymýšlí rošťárny. Velmi lehce se přizpůsobí novým okolnostem. Může žít i v bytě, ale je potřeba, aby mu byl umožněn dostatek pohybu. Bezmezně miluje svou rodinu, děti, ale k cizím lidem je nedůvěřivý, proto vyžaduje důslednou socializaci, aby nedůvěřivost nepřešla v agresi.
Dříve se využíval především ke shánění stád ovcí. Dnes však toto původní využití ustupuje do pozadí a velká potřeba pohybu je uspokojována při psích sportech. Skvěle se hodí na agility, flyball a terénní dostihy psů - coursing. Puli je také skvělý hlídač domova. Nezvanou návštěvu velmi hlasitě ohlásí a bílé zuby vyceněné z černé mordy odradí každého, kdo za brankou nemá co dělat.
Péče
I když většina dostupných publikací upozorňuje na náročnou úpravu srsti, opak je pravdou. Srst se skládá z hrubší krycí srsti a jemnější podsady. Geneticky podmíněný správný poměr obou druhů srsti přináší velmi dobře vypadající, efektní provazy srsti, u nichž je péče velmi snadná. Puli nelíná. V dospělosti může odpadnout celý "dred", který se snadno sebere a vyhodí. Časté šamponování je nežádoucí, doporučuje se nejlépe jen jednou nebo dvakrát do roka. Mokrá srst schne až čtyři dny. Po podzimní procházce stačí vytřít konečky srsti do sucha, vytahat větvičky, které puli nasbírá stejně jako jakýkoliv jiný dlouhosrstý pes. Ani s vnějšími parazity není žádný mimořádný problém. Zájemce o puli by měl vědět, že tento pes by neměl plavat bez jištění pod břichem. Srst nasáklá vodou váží několik kilogramů a mohla by psa stáhnout pod vodu.
Ať už si puliho pořídíte na výstavy, psí sporty, jako hlídače majetku nebo jen jako domácího mazlíčka, vaši péči a lásku vám stonásobně vrátí. Puli se totiž umí krásně smát.

Puli

Maďaři o svém národním pokladu říkají: " Puli není pes. Puli je Puli." Pokud si jednou pořídíte puliho, musíte počítat s tím, že se procházky neobejdou bez zvědavých pohledů kolemjdoucích a neustálých dotazů týkajících se srsti tohoto krásného vznešeného zvířete.
Historie
Jde o maďarské plemeno honáckých psů asijského původu. Jeho původní předci přišli do karpatské kotliny se vší pravděpodobností spolu s kočovnými kmeny starých Maďarských kmenů žijících z chovu dobytka. Za zachování puli lze poděkovat těžkému životnímu stylu v pusztě, který vyžadoval pilnost, vynalézavost a vrozenou inteligenci. Spalující horko, krutá zima, nelítostná tvrdá honácká práce, to všechno vyšlechtilo plemeno otužilé, nenáročné a výjimečně odolné.
Vzhled
Puli je středně velký pes. Psi dosahují ideální kohoutkové výšky 41- 43 cm, feny 38 - 40 cm. Hmotnost psů je 13 - 15 kg, u fen 10 - 13 kg. Stavba těla je kvadratická - délka těla odpovídá kohoutkové výšce. Tělo by mělo být dobře osvalené, což lze bez důkladného ohmatání jen těžko posoudit. Celé tělo totiž pokrývá bohatá srst v dospělosti dosahující až k zemi, která vytváří silnější stuhy nebo úzké provázky. Srst překrývá pulimu i oči, přesto však velice dobře vidí. Hustá srst chrání svého nositele před výkyvy počasí. Působí jako jakási termoregulační vrstva - v zimě chrání před mrazem, v létě před žárem slunce. Ocas je nesen stočený na zádi dopředu. Nejčastěji je vidět v barvě černé, která může mít lehký rezavý nebo šedý nádech. Vzácněji se setkáme i s bílým puli nebo plavým puli s výraznou černou maskou.
Při posuzování jsou tituly zadávány zvlášť pro variantu bílou a ostatní barvy.
Povaha a využití
Majitelé pulíků nikdy nezažijí nudu. Tento pes je velice temperamentní, živý a činorodý. Musí být neustále zaměstnáván hrou nebo prací, jinak vymýšlí rošťárny. Velmi lehce se přizpůsobí novým okolnostem. Může žít i v bytě, ale je potřeba, aby mu byl umožněn dostatek pohybu. Bezmezně miluje svou rodinu, děti, ale k cizím lidem je nedůvěřivý, proto vyžaduje důslednou socializaci, aby nedůvěřivost nepřešla v agresi.
Dříve se využíval především ke shánění stád ovcí. Dnes však toto původní využití ustupuje do pozadí a velká potřeba pohybu je uspokojována při psích sportech. Skvěle se hodí na agility, flyball a terénní dostihy psů - coursing. Puli je také skvělý hlídač domova. Nezvanou návštěvu velmi hlasitě ohlásí a bílé zuby vyceněné z černé mordy odradí každého, kdo za brankou nemá co dělat.
Péče
I když většina dostupných publikací upozorňuje na náročnou úpravu srsti, opak je pravdou. Srst se skládá z hrubší krycí srsti a jemnější podsady. Geneticky podmíněný správný poměr obou druhů srsti přináší velmi dobře vypadající, efektní provazy srsti, u nichž je péče velmi snadná. Puli nelíná. V dospělosti může odpadnout celý "dred", který se snadno sebere a vyhodí. Časté šamponování je nežádoucí, doporučuje se nejlépe jen jednou nebo dvakrát do roka. Mokrá srst schne až čtyři dny. Po podzimní procházce stačí vytřít konečky srsti do sucha, vytahat větvičky, které puli nasbírá stejně jako jakýkoliv jiný dlouhosrstý pes. Ani s vnějšími parazity není žádný mimořádný problém. Zájemce o puli by měl vědět, že tento pes by neměl plavat bez jištění pod břichem. Srst nasáklá vodou váží několik kilogramů a mohla by psa stáhnout pod vodu.
Ať už si puliho pořídíte na výstavy, psí sporty, jako hlídače majetku nebo jen jako domácího mazlíčka, vaši péči a lásku vám stonásobně vrátí. Puli se totiž umí krásně smát.
http://www.puli.cz/



pejsek88.blog.cz

Dalmatin

26. listopadu 2009 v 21:19 | Ewuléé
Země původu
Chorvatsko.
Charakteristika
Pes vhodný do rodiny.Dříve se choval jako kočárový pes(z estetických důvodů doprovázel kočár)a jako hlídač stájí.
Výška
Psi měří v kohoutku 56 až 61 cm,feny jsou o něco menší:54 až 59 cm.
Srst
Srst je vždy krátká .Nejkrásnější je ,když tečky nesplývají,ale jsou pravidelně rozložené.Ideální velikost teček na těle je v průměru 2 až 3 cm.Základní barva je bílá,tečky jsou buď černé nebo játrově hnědé.
Péče
Dalmatin ztrácí jen poměrně málo chlupů.V období línaní můžete uvolněné chlupy denně odstraňovat pomocí gumové rukavice.
Povaha
Čilý,přátelský,velmi přizpůsobivý,inteligentní,ostražitý,zvědavý,vyrovnaný,společenský.
Výchova
Tento pes rozhodně není špatným žákem.Pokud jej jásavě odměníte ,když udělá něco dobře,rychle pochopí,o co vám jde.Dalmatin se zdá být úplně hluchý ,chcete-li po něm něco, do čeho nemá chuť.V takovém případě si stůjte na svém a nenechte se obměkčit.
Společenská charakteristika
Tito psi jsou výbornými kamarády pro děti i když ve společnosti malých dětí mohou být občas příliš bouřliví.Ani s ostatními psi a domácími zvířaty nemají většinou žádné problémy.Chování k náštěvě závisí na povaze jednotlivých psů,může být stražité nebo spíše lakonické.
Země původu
Chorvatsko.
Charakteristika
Pes vhodný do rodiny.Dříve se choval jako kočárový pes(z estetických důvodů doprovázel kočár)a jako hlídač stájí.
Výška
Psi měří v kohoutku 56 až 61 cm,feny jsou o něco menší:54 až 59 cm.
Srst
Srst je vždy krátká .Nejkrásnější je ,když tečky nesplývají,ale jsou pravidelně rozložené.Ideální velikost teček na těle je v průměru 2 až 3 cm.Základní barva je bílá,tečky jsou buď černé nebo játrově hnědé.
Péče
Dalmatin ztrácí jen poměrně málo chlupů.V období línaní můžete uvolněné chlupy denně odstraňovat pomocí gumové rukavice.
Povaha
Čilý,přátelský,velmi přizpůsobivý,inteligentní,ostražitý,zvědavý,vyrovnaný,společenský.
Výchova
Tento pes rozhodně není špatným žákem.Pokud jej jásavě odměníte ,když udělá něco dobře,rychle pochopí,o co vám jde.Dalmatin se zdá být úplně hluchý ,chcete-li po něm něco, do čeho nemá chuť.V takovém případě si stůjte na svém a nenechte se obměkčit.
Společenská charakteristika
Tito psi jsou výbornými kamarády pro děti i když ve společnosti malých dětí mohou být občas příliš bouřliví.Ani s ostatními psi a domácími zvířaty nemají většinou žádné problémy.Chování k náštěvě závisí na povaze jednotlivých psů,může být stražité nebo spíše lakonické.

Westík

26. listopadu 2009 v 21:18 | Ewuléé
Země původu
Skotsko
Charakteristika
Vhodný do rodiny.
Výška
Westie měří v kohoutku přibližně 28 cm a váží asi 7,5 kg.
Srst
Westie má dvojitou srst:krycí srst je drsná a tvrdá,bez kudrlin,podsada je měkká a krátká .Srst je vždy bílá ,oči jsou tmavé,polštářky na tlapkách,drápky,pysky a nos jsou tmavě pigmentované.
Péče
Westie musí mít tvrdou srst,a proto jej nesmíte příliš často koupat ,neboť srst je pak zplihlá.Pokud se pes venku zašpiní,raději špínu nechte zaschnout a pak ji vykartáčujte.Westie se musí škubat třikrát až čtyřikrát do roka.Srst psů,kteří se účastní výstav ,potřebuje více péče.
Povaha
Živý,hravý,nezastrašitelný,ostražitý a bystrý,veselý,věrný svému pánovi ,extroverní,mazaný a vynalézavý,ale také svéhlvý,houževnatý a samostatný.Westie štěká většinou z čirého sebevědomí a hned tak něco na něj neudělá dojem.
Výchova
Nekomplikovaná a veselá povaha by tomuto psovi neměla sloužit jako povolené k chování bez zábran.Občasné napomenutí je určitě žádoucí.Tito psi jsou někdy velice houževnatí,jde-li o rozpustilé kousky ,vy však buďte vždy důslední a nenechte se obměkčit.
Společenská charakteristika
Westie vychází většinou dobře s ostatními psy a je dobrým kamarádem pro děti-vydrží nějaké to popíchnutí.Naučte toto plemeno již v mládí vycházet s kočkami,jinak je budou později pronásledovat.Někteří west higland white teriéři jsou poněkud dominantí vůči ostatním psům ,ale to záleží na způsobu zespolečenštění.
Portrét

Maltézácký psík

26. listopadu 2009 v 21:16 | Ewuléé
Historie:
Jméno malého pejska neznačí, že pochází z ostrova Malta. Přídavné jméno "Maltese" pochází ze semitského slova "malat", které znamená přístav nebo útočiště. Předkové maltézského psíka žili v přístavech a přímořských městech středního Středomoří. Zde lovili myši a krysy, které se hojně vyskytovaly v přístavních skladištích a podpalubích lodí. Aristoteles zmiňuje plemeno malých psů v seznamu psů známých v jeho době (384 - 322 let př. Kr.), kterým připisuje latinské jméno "canes melitenses". Ve starověkém Římě byl tento pes známý a oblíbený jako společník vdaných žen. Mnoho renesančních malířů vykreslovalo maltézského psíka na svých obrazech v salónech po boku nejkrásnějších žen doby.
Vzhled:
Maltézský psík dorůstá velmi malé velikosti. Pes doroste 21 - 25 cm v kohoutku a fena 20 - 23 cm v kohoutku. Hmotnost malého psíka se pohybuje okolo 3 - 4 kg. Jeho delší tělo je pokryto velmi dlouhou bílou, lesklou srstí. Maltézáček má nelínavou srst, což občas působí problémy, zvláště u štěňat ve věku kolem 8 měsíců. V té době se štěněčí srst mění za trvalou a snadno se zacuchá. Je to velmi elegantní plemeno s hrdým a ušlechtilým nesením hlavy. V poklusu dělá maltézáček krátké a velmi rychlé kroky.
Povaha a využití:
Toto plemeno je klidné, roztomilé, ale někdy přecitlivělé. Maltézský psík miluje děti a je vhodný i do malého bytu. Má rád procházky, ale pokud k nim nemá příležitost, přizpůsobí se usedlejšímu životu. S ostatními plemene vychází bez problémů, je inteligentní a velmi učenlivý. Svému majiteli je tento psík bezmezně oddaný a silně lne k celé své rodině. Maltézáček se rád mazlí a má citlivé vnímání. Nemá rád samotu.
Péče:
Kvůli dlouhé srsti je každodenní kartáčování naprosto nezbytné. Maltézský psík se musí také pravidelně mýt a hodí se výhradně pro chov v bytě. Průměrně se dožívá 14 - 15 let.

Jezevčík+fotky

26. listopadu 2009 v 21:14 | Ewuléé
Historie:
Jezevčík je jedno z nejstarších německých loveckých plemen, které se používá při lovu. Po několik staletí byl šlechtěn k norování jezevců. Z brakýřů byli postupně vyšlechtěni psi vhodní zejména pro lov pod zemí. Z těchto nízkonohých psů vykrystalizoval jezevčík, který je uznáván jako jedno z nejvšestrannějších lovecky upotřebitelných plemen.
Jezevčík je drobné sportovní plemeno, které je oblíbeným domácím mazlíčkem a překvapivě nachází své využití i jako hlídací pes s někdy až překvapivě hlubokým štěkotem. I přesto jezevčík zůstává stále oblíbeným psem myslivců a lovců. Je to pes bystrý, milý, přítulný.
Kvůli své úctyhodné délce jsou jezevčíci náchylní na onemocnění páteře, proto by neměli překonávat velké výškové rozdíly.
Za svou miniaturizaci a své krátké běhy vděčí plemeno deformaci, která je známá pod pojmem chondrodystrofie. Jedná se o dědičnou vývojovou poruchu růstových chrupavek, díky kterým je zpomalován růst kostí. Tím dochází k předčasnému zastevení růstu.
Existuje celkem devět variant jezevčíka. V srsti rozlišujeme jezevčíka hladkosrstého, dlouhostrého a hrubosrstého. Všechny tyto variety se pak mohou vyskytovat ve třech velikostních rázech - jezevčík standard, trpasličí a králičí. Původně existovala pouze krátkosrstá varieta, avšak přikříženým Dandie Dinmont terriera a dalších plemen teriérů vznikla varieta drsnosrstá, dlouhou srst si jezevčíci ponechali od dob křížení s německým stöbrem a španělem.

Vzhled:
Váha jezevčíka standartní variety by se měla pohybovat v rozmezí do 9 kg. Další variety se třídí podle obvodu hrudníku. Králičí do 30 cm a trpasličí 30 - 35 cm.
Tím ovšem rozmanitost tohoto plemene zdaleka nekončí. Srst se může vyskytovat v barvě červená, červenožlutá, žlutá, všechny odstíny s černou příměsí nebo bez ní. Přednost se dává vždy barvě čisté a upřednostňuje se červená. Poté se může jezevčík vyskytovat s pálením v barvě černé nebo hnědé. Vzácněji se můžeme setkat také s barvou žíhanou a tygrovanou.
Povaha a využití:
Tvrdohlavost jezevčíků je přímo pověstná. Je to dáno především tím, že byl po staletí chovám jako pomocník lovce při norování. Úkol jezevčíka bylo vyhnat jezevce z nory přímo lovci na mušku. V temné noře je za potřebí rychlého rozhodování a neústupnosti. Jezevčík nesmí povolit ani při zápase, který může trvat až několik hodin. Tato lovecká vášeň v něm byla pěstována po desítky ba i stovky generací. Dnes je to oblíbený lovecký norovací pes a společník.
Péče:
Plemeno je vhodné pro majitele jakéhokoli věku, je velmi dobře adaptabilní a ve své podstatě nenáročné. Psi s dlouhou a drsnou srstí by se měli denně kartáčovat, krátkosrstý jezevčík potřebuje oproti tomu jen minimální nároky na péči o srst.

Irský vlkodav+hodně fotek

26. listopadu 2009 v 21:10 | Ewuléé
Kliknutím zavřete oknoPlemena psů - Irský vlkodav© MVDr. Zuzana Málková© MVDr. Zuzana MálkováPlemena psů - Irský vlkodav14.týdenříjen 2003léto 06Kliknutím zavřete oknoKliknutím zavřete oknoKliknutím zavřete oknoKliknutím zavřete oknoKliknutím zavřete oknoKliknutím zavřete okno
Historie:
Irský vlkodav je největší plemeno na světe. Jedná se o irské národní plemeno.
Irsko bylo Galy (Kelty) osídleno kolem roku 400 př. n.l.. Galové s sebou přinesli také psy, kteří byli šlechtěni k lovu vlků. Ještě stří irští králové mívali ve znaku zelený list, harfu a irského vlkodava u něhož bylo napsáno moto: "mírný, když je hlazen, divoký, když je podrážděn". Vlkodav byl velmi ceněn, dovídáme se o tom ze zápisů z roku 930 - cvičený vlkodav stál 240 pencí, což odpovídalo ceně jezdeckého koně. Byl také oblíbeným korunovačním darem. Byl tak oblíbeným vývozním artiklem, že se jeho stavy v Irsku rychle snižovali. Proto byl za vlády Cromwella roku 1652 vydán zákaz vývozu vlkodavů z Irska a Anglie. Tento úctyhodný pes je také součástí všemožných keltských legend a bájí. Je hodně pravděpodobné, že právě tito psi jsou před dnešních vlkodavů.
Poslední vlk byl údajně zabit irskými vlkodavy v r. 1786. Omezení počtu vlků v Irsku způsobovalo i omezení počtu irských vlkodavů. S tímto úpadkem irskéh vlkodava nám mizí i záznami i jeho původním vzhledu. Za svůj nábrat vděčí plemeno kapitánu Grahamovi, který plemeno zachránil před vymřením. Údajně skřížil skotského deerhounda, německé dogy a pyrenejské horské psy se svými 6 psy irského vlkodava. Má tedy dnešní irský vlkodav něco společného s původními psy národu Keltů? O tom se stále vedou spory. Nicméně roku 1885 byl Grahamem založen Irish Wolfhound Club, hlavím posláním tohoto spolku bylo pochopitelně dostat irského vlkodava na seznam čistokrevných plemen a chovat jej již pouze v čistokrevném chovu. Roku 1925 bylo plemeno konečně uznáno britským Kennel Clubem.
Vzhled:
Je pozoruhodný svou velikostí, majestátním chováním, je silně osvalený, mohutný a přesto elegantně stavěný, s lehkým a aktivním pohybem. Osrstění je hrubé a tvrdé na celém trupu, končetinách a hlavě. Zvláště tvrdá a dlouhá srst nad očima a na spodní čelisti. Minimální velikost a hmotnost u psa by měla být 79 cm a 54,5 kg, u fen je minimální výška 71 cm a hmotnost 40,5 kg. Uznávané barvy jsou šedá, žíhaná, červená, černá, čistě bílá, jelení a jiné barvy, které se objevují u deerhounda.
Využití a povaha:
Je to přátelský mírumilovný pes, kterého můžeme často vídávat na výstavách a dostizích. V poslední době se ukazuje i jako pes společník, vzácněji i jako hlídač.
Péče:
Již od malého štěňete je velmi důležité kvalitní krmení. Pokud důležitost kvalitního krmení podceníme, může to vést ke zdravotním problémům. Je důležité dopřát mu dostatek přiměřeného pohybu.
 
 

Reklama